Informační politika samospráv

Základní podmínkou pro efektivní správu věcí veřejných na místní úrovni je kvalitně informovaná veřejnost, která je schopná kvalifikovaně posoudit činnost politiků a úředníků, zapojovat se do řešení veřejných záležitostí a dohlížet na to, aby volení a delegovaní funkcionáři rozhodovali a vykonávali svůj mandát ve veřejném zájmu. Informační politika tak ve smyslu prevence korupce představuje soubor záměrných procesů a nástrojů zajišťující transparentnost veřejného rozhodování a výkonu správy. Mimo zveřejňování relevantních informací o činnostech úřadu jako např. jednání volených orgánů samosprávy, veřejné zakázky atp. by se měla informační politika také věnovat udržování kontaktu s veřejností. Jedná se zejména o možnost široké debaty o předem nedefinovaných tématech, nutnosti vymezit část oficiálního prostoru pro kritické názory, a také na nutnost poskytnout občanům možnost podílet se na rozhodnutích významně utvářejících jejich životní prostor. Komunikačních kanálů mezi úřadem a občany může být samozřejmě velké množství, ale je potřeba, aby některé z nich byly institucionalizované a všeobecně známé.

Zajištění prostoru pro svobodnou diskusi a kritické komentáře na webových stránkách samosprávy se opírá o dva argumenty:

• samospráva je de facto sdružením místních obyvatel, a tudíž i prostorem jejich setkávání a výměny názorů,
• efektivní správa věcí veřejných vyžaduje přítomnost zpětné vazby, zejména v podobě kritických hlasů, které ve výsledku zkvalitňují a korigují veřejné rozhodování,

Prostor pro diskusi a kritiku může tvořit přehledný a ucelený systém. Po prozkoumání a vyhodnocení různých webů samospráv se zdá být ideálním systém postavený na třech pilířích: otázky a odpovědi, tématické fórum a návštěvní kniha.

Podle Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) Rubrika „Otázky a odpovědi“ je v provozu například na stránkách hl. m. Prahy. Občané zde mají možnost poslat na magistrát on-line formulářem dotaz, který je pak i s odpovědí v této rubrice zveřejněn.

Podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí každý úřad na svých webových stránkách zveřejňovat žádosti o informace podle tohoto zákona včetně poskytnutých (i zamítavých) odpovědí. Ideální proto je tuto rubriku využít pro splnění této zákonné povinnosti, on-line formulář nazvat „Žádost o informace podle zákona č.106/1999 Sb.“ a zároveň do této rubriky vkládat i žádosti, jež na úřad dorazily poštou či e-mailem, samozřejmě včetně odpovědí či případného zamítnutí žádosti.

Aby byl naplněn smysl této nové zákonné povinnosti, je pro občana nezbytné mít v této rubrice k dispozici fulltextový vyhledávač.

Rubrika „Tematické fórum“ nabízí občanům možnost vyjádřit svůj názor ke konkrétní problematice, k níž je právě zřízena diskuse. V této rubrice se má jednat věcnou argumentací o problému, který je v dané samosprávě aktuální a ožehavý a jehož řešení se na úřadě připravuje. Vedení samosprávy by mělo samozřejmě k názorům, připomínkám a podnětům občanů při hledání řešení přihlížet a v rámci možností do probíhajících debat v této rubrice také přispívat. Diskusi v této rubrice musí (podle předem stanovených a zveřejněných pravidel) hlídat redakce, aby se nazaplevelila nevěcnými příspěvky (pro ně je určena Návštěvní kniha – viz dále, kam je možné nevěcné příspěvky přesouvat). Témata pro diskuse iniciativně vybírá samospráva, ale může reagovat také na požadavky občanů.

Tuto rubriku provozuje například německé hlavní město Berlín.

Tato rubrika slouží jako volná diskuse, do níž může přispět kdokoli téměř čímkoli. Rubrika má jen velmi obecná pravidla a redakce maže pouze příspěvky, které mají rasistický, sexistický, urážlivý apod. obsah, nebo případné komerční prezentace či odkazy na jiné stránky. Témata by sice měla souviset s danou samosprávou, ale podmínka to být nemusí. Zde je možné chválit, kritizovat, diskutovat s ostatními. Tento servis poskytuje například město Berlín se svojí návštěvní knihou

Většina radnic vydává vlastní noviny/časopis či aspoň informační občasníky. Bohužel často slouží tato periodika, vydávaná za peníze samosprávy, k sebeprezentaci vedení radnic, obzvláště v předvolebních obdobích. Odstrašující příklad takto zneužitého radničního periodika bylo např. jedno číslo Městských novin v Ústí nad Labem, v nichž v předvolebním období primátor města Gandalovič vystupuje v šestnácti článcích s osmi fotografiemi své osoby. Není výjimkou, že redakční radu tvoří rada samosprávy, a je spíše pravidlem, že v čele periodika stojí starosta. Radniční periodika by přitom měla sloužit k nestrannému (= nestranickému) informování občanů o dění v samosprávě.

Redakční rada nemá být obsazena radními či politiky výhradně z vládnoucích stran, ale má být buď nezávislá, nebo zahrnovat i zástupce opozice. Radniční periodika by ale měla zejména obsahovat prostor jak pro opozici, tak pro vyjádření občanů, k vedení samosprávy pochvalných i kritických. Měla by dávat prostor k diskusi o připravovaných rozhodnutí.

Zaručit nestrannost periodika či alespoň přístup alternativních názorů do něj může například „Kodex radničního periodika“ a „Statut redakční rady“.

Pro inspiraci uvádíme výběr ze zajímavého návrhu na rekonstrukci radničního zpravodaje Haló Brno (dále HB), který v dubnu 2005 představili brněnští zastupitelé za ČSSD, KSČM a Stranu Zelených:

• Redakční rada HB bude ustavena řádnou komisí rady. Bude tak zajištěna transparentnější kontrola (poměrná účast koalice/opozice, pořizování a zveřejňování zápisů z jednání redakční rady, možnost účasti profesionálních žurnalistů či akademiků z oboru).
• Zastupitelstvo přijme Statut redakční rady, který stanoví jasná pravidla pro fungování časopisu ve smyslu periodika veřejné služby.
• Hlavní zásadou, kterou se bude řídit redakční rada při vydávání HB, bude úsilí o maximální vyváženost, nestrannost a objektivitu radničního zpravodaje podle požadavků Listiny základních práv a svobod (článek 17 LZPS).
• Nejméně 1/2 strany každého vydání bude určena pro politickou polemiku nad aktuálními problémy. Každá politická strana v ZMB bude mít možnost se bez cenzury vyjádřit k jakýmkoliv záležitostem souvisejícím s problematikou řešenou v ZMB.
• Vznikne systém měsíčního harmonogramu témat pro diskusi, která jsou pro Brno strategická nebo vyžadují vysoké náklady. Téma bude určeno redakční radou a oznámeno čtenářům dostatečně dopředu.
• Ke každému hlavnímu tématu vydání HB bude minimálně polovina strany věnována dopisům čtenářů, která nebude cenzurována a bude určena ke zveřejňování všech názorů občanů, a to v poměru, v jakém dojdou do redakce.

Oživení o. s. v roce 2006 podrobilo zkoumání několik desítek radničních periodik v ČR, jež odhalilo znepokojivé výsledky ve zneužívání mediálního prostoru pro propagaci politického vedení radnice.

Pro předcházení konfliktům a pro vyjasnění komunikační (mediální) činnosti samosprávy je vhodné vytvořit předpis popisující práva zaměstnanců při komunikaci s médii. Součástí tohoto předpisu by měla být, vedle definice pro úřad specifických struktur pro oficiální komunikaci s médii, také ochrana úředníků pro případ jejich vlastní komunikace s médii, ať už z vlastní iniciativy či na žádost novináře. Předpis by měl obsahovat zákaz vyšetřování (v rámci úřadu), kdo poskytl sdělovacím prostředkům informaci o činnosti úřadu.

Tento předpis by měl výslovně povolit úředníkům poskytovat sdělovacím prostředkům informace o činnosti úřadu (vyjma výslovně definovaných chráněných informací, jako jsou osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Anebo opačně je možná „měkčí“ varianta, kdy úřad deklaruje neexistenci vnitřních pokynů/směrnic/nařízení zakazujících úředníkům poskytovat sdělovacím prostředkům informace o činnosti úřadu. Výsledkem každopádně má být, že úředníci mají možnost komunikovat s médii, aniž by jim hrozil nějaký postih.

Instituci, která je ve světě známá a provozovaná pod názvem „public hearings“, se v České republice zatím moc nedaří. Přitom se jedná v podstatě o jediný způsob komunikace samosprávy s občany, který se snaží tváří v tvář prezentovat záměr samosprávy a diskutovat o něm. Veřejná slyšení se pořádají k tématům, která jsou pro samosprávu strategická, k citlivým či nesrozumitelným tématům (může být svoláno jako reakce na petici či demonstraci) nebo případně takovým, o nichž nepanuje v zastupitelstvu shoda.

Veřejného slyšení by se měli účastnit za dané téma odpovědní představitelé samosprávy, kteří slyšení zahájí prezentací návrhu řešení tématu. Poté by měli dostat slovo zastupitelé, kteří mají odlišný názor a chtějí jej veřejně prezentovat. Hlavní částí slyšení je ale diskuse s občany, kterou vede moderátor a z níž vycházející návrhy jsou sepisovány. Z veřejného slyšení je pořízen zápis, který je zveřejněn na webových stránkách samosprávy.

Příklad:

Park Kampa

Veřejné slyšení uspořádané Městkou částí Praha 1 v roce 2004 k návrhu úpravy parku Kampa, proti němuž se zvedla vlna odporu místních obyvatel. Slyšení splnilo všechny dané náležitosti a navíc vycházelo z předešlé ankety mezi obyvateli, mapující jejich představy o budoucnosti parku. Původní návrh vedení radnice byl po setkání s občany revidován a schválen v kompromisním řešení.

Kalendář veřejných slyšení státu New York

Stát New York na svých stránkách zveřejňuje kalendář veřejných slyšení k projednání plánované legislativy. K dispozici je také formulář, kde účastníci potvrzují svoji účast, případný zájem vystoupit, odebírat informace atp. Organizátoři tak mají dokonalý přehled o plánované účasti široké veřejnosti a odborníků.

Myšlenka tištěného bulletinu o funkcích, činnostech a struktuře samosprávy vychází ze dvou předpokladů: zaprvé ne všichni občané jsou pravidelnými a zkušenými uživateli internetu a zadruhé dostat do ruky takový bulletin může být pro leckoho prvním krokem k aktivnějšímu zájmu o dění v samosprávě. Mnoha lidem také chybí zcela základní znalosti o fungování samosprávy a webové stránky samospráv takovýto přehled nenabízejí: tuto znalost svým strukturováním již mlčky předpokládají.

Bulletin by tedy měl odpovídat na širokou škálu otázek: co jsou a jak fungují zastupitelstvo a výbory, rada a komise a úřad, jak se schvaluje rozpočet a co ho tvoří, jaké jsou možnosti občanů se zapojit, co je a co není v pravomocích samosprávy atd. Chybět by neměl přehled kontaktů, poplatků a mapa webových stránek. Aby byl bulletin uživatelsky příjemný a přehledně strukturovaný, doporučujeme obrátit se při jeho vytváření na profesionály.

Bulletin by měl být distribuován zdarma a náklady může, pokud je to nutné, pokrýt alespoň zčásti komerční inzerce.

Příklad:

město Prievidza

Po vykonání auditu a reorganizování práce samosprávy v Prievidzi vydal městský úřad a distribuoval do každé domácnosti v nákladu 20.000 kusů brožuru o padesáti stranách. Jednalo se o průvodce popisující organizaci, činnosti, funkce, poplatky a kontakty samosprávy. Projekt stál 350.000 slovenských korun a třetinu pokryla firemní reklama. Městský úřad plánuje vydat další, menší brožurku popisující přijatá všeobecně závazná usnesení. Deklarovaným cílem těchto aktivit je zjednodušit život občanům v kontaktu se samosprávou a zároveň je aktivizovat při tvorbě kvalitnější samosprávy. Na svých stránkách mají elektronickou obdobu bulletinu.