Podnět občana na kontrolu zákonnosti veřejné zakázky

Existuje mnoho případů, kdy jsou občané, média, zastupitelé atp. svědky nezákonných postupů zadavatele (státních orgánů, místních samospráv, státních podniků atp.) při zadávání veřejných zakázek. Zde naleznete odpověď, jaké může subjekt (fyzická či právnická osoba) učinit právní kroky, v případě, že má důvodné podezření, že při zadávání určité veřejné zakázky byl porušen zákon a výsledek zakázky většinou poškozuje deklarované veřejné zájmy.

Zadávání veřejných zakázek v ČR podléhá podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách možnosti přezkumu zákonnosti zadávacího řízení Úřadem na ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS, jehož kontrolní činnost je vymezena zákonem o veřejných zakázkách a zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti ÚOHS.

Postup zadavatele veřejné zakázky ve výběrovém řízení je možné podrobit přezkumu:

• na návrh účastníka soutěže,
• z podnětu kohokoli, kdo se o zadání veřejné zakázky neucházel, avšak z důvodu ochrany veřejného zájmu chce průběh soutěže zvrátit.

Podnět k přezkoumání úkonů zadavatele je třeba směřovat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, třída kpt. Jaroše, 604 55 Brno, posta@compet.cz a to buď klasickou poštou nebo elektonicky. Pokud je podnět podáván emailem přes výše uvedenou elektronickou podatelnu, doporučujeme jej z technických důvodů opatřit platným elektronickým podpisem, neboť bez elektronického podpisu by se zpráva doručená na elektronickou podatelnu úřadu nemusela nutně zařadit k vyřízení.

Podnět musí obsahovat:

• označení orgánu, kterému je směřován,
• vylíčení skutečností odůvodňujících závěr, že se zadavatel veřejné zakázky dopustil pochybení, pro které je namístě zrušit veřejnou soutěž nebo které zakládá odpovědnost zadavatele za správní delikt. Zde doporučuje se přímo odkazovat na konkrétní ustanovení zákona, o kterých se sutor podnětu domnívá, že byly zadavatelem porušeny,
• jestliže ten, kdo podává podnět, o to požádá, je mu ÚOHS povinen do třiceti dnů od obdržení podnětu povinen sdělit, jakým způsobem s podnětem naložil.

Podnět k přezkoumání úkonů zadavatele má smysl podat nejen v době před uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, kdy je ještě možné soutěž zrušit, ale i v době následující po uzavření této smlouvy, neboť zde může být dána odpovědnost zadavatele za správní delikt.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách počítá rovněž s možností vyslovení zákazu plnění ze smlouvy na realizaci veřejné zakázky, avšak k tomu je možné přistoupit výhradně na návrh dodavatele, který prokáže vznik nebo odůvodněný předpoklad vzniku újmy v důsledku realizace smlouvy a zároveň složí peněžitou kauci.

V praxi je ÚOHS poměrně dost zahlcen svou agendou a na došlé podněty k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele reaguje se značným zpožděním.

Sepsání podnětu ke kontrole je velmi specifickým a mnohdy náročným úkonem, který vyžaduje dobrou orientaci v zákoně o veřejných zakázkách. Vždy záleží na konkrétní veřejné zakázce, jak buude podněět formulován, proto nelze postupovat podle urččitého vzorového modelu.

Příklady podnětů na ÚOHS, které byly podány Oživením o. s.:

Podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů / správním deliktu zadavatele Hlavní město Praha

Podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v soutěži o návrh ekonomické architektury vybraných služeb sociální prevence ve Středočeském kraji

Podnět ke zrušení zadání veřejné zakázky Zpracování graf.návrhu logotypu vč. manuálu pro MČ Praha 4,4-Volnočasovou, o.p.s. a 4-Majetkovou, a.s zadanou MČ Praha 4

Podstatné omezení přezkumu zákonnosti zadávání zakázek ze strany ÚOHS spočívá v samotném zákonu o veřejných zakázkách, který upravuje pouze zadávací procesy podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Z toho plyne, že v praxi ÚOHS kontroluje, ať již na základě podnětu nebo návrhu účastníka výběrového řízení, pouze zákonné zadávací procesy u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Kontrola zákonnosti veřejných zakázek malého rozsahu: stojí mimo oblast dohledu ÚOHS. Ten se zabývá pouze podezřelými případy, když je předmět zakázky úmyslně rozdělen na několik menších.

Průlomový by v této praxi mohl být rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle něhož by měl ÚOHS vykonávat dohled také nad zadávání zakázek malého rozsahu.