Transparentní hospodaření samospráv

Všechny samosprávy mají ze zákona povinnost nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně (zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze). Za porušování tohoto zákona ale neexistují žádné sankce, v ČR navíc chybí nezávislá kontrola hospodaření samospráv (kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu zůstávají stále omezené pouze na kontrolu prostředků ze státního rozpočtu) a o efektivitě vnitřních kontrolních mechanismů se dá leckde s úspěchem pochybovat. Samosprávy jsou sice povinny zadávat zpracování každoročních auditů, ty jsou ale v drtivé většině zpracovány nadřízenými krajskými úřady a navíc nebývá zvykem je zveřejňovat nebo nejsou zveřejněny zjištěné nedostatky. Pokud tedy chce politická reprezentace projevit upřímnou vůli nakládat s majetkem samosprávy hospodárně, musí hospodaření otevřít dohledu veřejnosti tím, že zprůhlední procesy a systém odpovědnosti při nakládání s veřejným majetkem.

Ve většině samospráv stále nemá občan a často ani běžný (opoziční) zastupitel k dispozici nástroje umožňující jednoduše a efektivně dohlížet na hospodaření své samosprávy. Většina informací o hospodaření jsou ze zákona svoji povahou veřejné a jejich systematické a přehledné zveřejňování na internetu je nejen účinným preventivním nástrojem proti korupci, ale je základem moderního, občanům sloužícího a otevřeného úřadu.

Veřejně přístupná centrální evidence smluv

Smlouvy jsou základním zdrojem informací o ekomonických vztazích samosprávy s ostatními subjekty, a proto jejich zveřejňování tvoří podstatu transparentnosti nakládání s majetkem. Většina úřadů se dosud zdráhá poskytovat žadatelům přímo smlouvy s poukazem na to, že obsahují obchodní tajemství nebo chráněné osobní údaje. Novelizovaný zákon o svobodném přístupu k informacím však použití obou těchto argumentů, ve většině případů neoprávněných, ztěžuje:

  • v § 8b se zakotvuje povinnost zpřístupnit základní osobní údaje (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt) o osobě, které povinný subjekt poskytl veřejné prostředky, s uvedením výše, účelu a podmínek jejich poskytnutí. Příjemcem veřejného prostředku se rozumí jak fyzická, tak i právnická osoba. (Ustanovení se netýká oblasti sociální, zdravotní péče apod.) Snižuje se tak možnost úřadů neoprávněně odepírat informace s odkazem na osobní údaje tam, kde to není na místě.
  • současné znění zákona zpřesňuje důvody, kdy lze odepřít informace, když informace opravdu představuje obchodní tajemství. Znamená to tedy, že úřad musí aktivně tuto věc prozkoumat a doložit, a to včetně označení osoby, která vykonává práva k uvedenému předmětu ochrany. Zároveň se rozšířil okruh informací o používání veřejných prostředků, které se výslovně poskytnou, i kdyby byly obchodním tajemstvím. Snižuje se tak možnost zneužití obchodního tajemství k neoprávněnému odepírání informací.
Příklad: Hlavní město Praha - odtajnění smluv a centrální evidence smluv

Předejít všem sporům o to, zda je konkrétní smlouva zveřejnitelná či zda obsahuje obchodní tajemství nebo osobní údaje, je velmi jednoduché. Stačí následovat příkladu hlavního města Prahy a povinně do všech smluv zahrnout následující ustanovení:

„Smluvní strany výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla uvedena v Centrální evidenci smluv (CES) vedené hl. m. Prahou, která je veřejně přístupná a která obsahuje údaje o smluvních stranách, předmětu smlouvy, číselné označení této smlouvy a datum jejího podpisu. Smluvní strany prohlašují, že skutečnosti uvedené v této smlouvě nepovažují za obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku a udělují svolení k jejich užití a zveřejnění bez stanovení jakýchkoli dalších podmínek.“

Na základě tohoto povinného smluvního ustanovení je pak možné zřídit veřejně přístupnou Centrální evidenci smluv. Na webu hlavního města Prahy je popsán způsob přístupu do evidence:

„Podle Pokynu tajemníka č. 5/2000 vydaného dne 18. 5. 2000 ke stanovení způsobu označování, evidence a archivování smluv uzavíraných HMP a jejich dodatků, umožňuje Magistrát hlavního města Prahy nahlédnout do smluv uzavřených hlavním městem Prahou. Odbor legislativní a právní MHMP smlouvy archivuje a zajišťuje k nim přístup. Při vyžádání smlouvy bude zajištěno její vyhledání v centrální evidenci smluv po poskytnutí bližších identifikačních údajů (číslo smlouvy, PID smlouvy, IČ druhé smluvní strany apod.) Po vyhledání v elektronické databázi bude požadovaná smlouva fyzicky dohledána v archivu. Zároveň bude zjištěno, zda tato smlouva je určena ke zveřejnění. Při vyžádání smlouvy, která nemá souhlas ke zveřejnění, bude učiněn písemný dotaz smluvním stranám, zda udělí dodatečně souhlas se zveřejněním uzavřené smlouvy. Pokud smluvní strany povolení udělí, bude smlouva žadateli poskytnuta. Žadateli bude originál smlouvy mající souhlas se zveřejněním poskytnut k nahlédnutí na odboru legislativním a právním MHMP nebo bude vyhotovena její fotokopie.“

Značnou nevýhodou Centrální evidence smluv jsou nepřehledné zkratky pro vyhledávání dle typů smlouvy. Tyto zkratky nejsou bohužel nikde vysvětleny.

Příklad: Techniká správa komunikací (TSK) Praha - centrální evidence smluv

Jednoznačně přehlednější a uživatelsky příjemnější je vyhledávání údajů v centrální evidenci smluv TSK Praha. Uživatel má možnost vyhledávat smlouvy např. podle názvů smluvních subjektů, dle roku uzavření či nabití účinnosti smlouvy atp.
Příklad: Město Žilina - evidence smluv včetně jejich kopií

Jednoznačně nejefektivnějším nástrojem transparentnosti a veřejné kontroly je skloubit funkce vyhledávání smluv s možností přímého stažení jejich kopií. Tyto funkce má evidence smluv slovenské města Žilina. Vyhledávání údajů neumožňuje sice třídění údajů jako např. u TSK Praha, na druhou stranů může uživatel vyhledávat uzavřené smlouvy dle jednotlivých měsíců a užitečné je také fulltextové vyhledávání. Poté jsou dispozici ke stažení kopie originálu smlouvy ve formátu *.pdf. Jedná se o nejefektivnější způsob zpřístupňování informací o ekonomické činnosti města:
  • úředníci nejsou zaneprázdněni vyřízováním různých žádostí o informace týkající se smluvních kontraktů,
  • veřejnost včetně zastupitelů může efektivně a bez časových ztrát kontrolovat smluvní vztahy bez nutnosti podstoupit formální proces žádosti o informace.

Přehled hospodaření s nemovitým majetkem

Velmi významnou oblastí hospodaření měst či obcí je nakládání s nemovitým majetkem (budovy, pozemky), jelikož většinou tvoří nejhodnotnější položky v majetku města. které většinou tvoří. Informace o operacích s nemovitým majetkem a jeho současného stavu je tak základním předpokladem pro vnější kontrolu hospodaření města. Tyto souhrnné informace jsou přitom užitečné i pro městské úředníky a volené zastupitele pro tvorbu či korekci rozhodování o majetku města. Běžná praxe bohužel ukazuje, že transparentní nakládání s nemovitým majetkem samospráv je na periferii žádoucích protikorupčních opatření. Přitom zajistit větší transparentnost hospodaření s nemovitým majetkem není nijak komplikované a bezpochyby umožní i jeho efektivnější a hospodárnější využívání.

Přehled nemovitého majetku na internetu

Prvním krokem je vytvoření přehledného seznamu nemovitého majetku samosprávy a jeho zveřejnění na webových stránkách. Popis každé nemovitosti by měl obsahovat charakter a způsob využití nemovitosti (bytový dům, krematorium, pole, parkoviště apod.), adresu nebo parcelní číslo, informace o pronájmu (pokud ano, komu a za kolik – s výjimkou bytů; pokud je nemovitost využívána samosprávou, pak k čemu), kdo je pověřen správou nemovitosti. Tyto informace nemusí sloužit pouze úředníkům v rozhodování či občanům k veřejné kontrole hospodaření, ale i potencálním zájmecům o koupi či pronájem nevyužitých nemovitostí.

Přehled nemovitého majetku

charakter a způsob využití nemovitosti adresa / číslo parcely údaje o využití / pronájmu správce nemovitosti fotografie
budova radnice Velké náměstí 1 Sídlo samosprávy Správa nemovitostí s.r.o.
pozemek – orná půda k.ú. Malá čtvrť,
parcelní číslo 25
pronájem firmě Sedlák s.r.o.;
10 Kč/m2/rok
Správa nemovitostí s.r.o.
budova s byty a komerčními plochami Krátká 2 4 b.j.; obchodní prostory 70m2
v nájmu Obchod s.r.o. za 100 Kč/m2
Správa nemovitostí s.r.o.

Příklad: Přehled majetku města Lučenec

V rubrice majetek městaslovenského města Lučenec jsou k dispozici fotografie městských nemovitostí včetně stručného popisku - název, využití, parcelní číslo. Parcelní číslo může být užitečné pro kontrolu a získání dalších informací z katastru nemovitostí. Např. zda je na nemovitost zřízeno věcné břemeno ve prospěch určité osoby atp..

Pravidla pro hospodaření s nemovitým majetkem

Každá samospráva by měla mít regulováno nakládání s nemovitým majetkem svými interními Pravidly pro hospodaření s nemovitým majetkem, v nichž se podrobně definují procesy a odpovědnosti při pronájmech, prodejích a správě nemovitostí. Pravidla by měla svou podrobností odpovídat velikosti samosprávy, resp. velikosti nemovitého majetku. Pravidla by měla určit stanovování ceny pro prodej i pronájem nemovitého majetku, vztah k cenové mapě a územnímu plánu a podrobně rozpracovat systém hospodaření s nemovitým majetkem, které je pouze v zákonech o obcích, krajích, resp. hlavním městě Praze definováno pouze rámcově pomocí obecných zásad a dělení kompetencí mezi zastupitelstvo a radu.

Příklad: Zásady hospodaření s majetkem města Žilina

Tato pravidla mimo operace s movitým majetkem upravují také přípustné typů prodeje a pronájmu nemovitostí například výslovně zakazují nemovitý majetek darovat a jasně rozdělují kompetence při prodeji a pornájmu nemovitostí mezi radu a zastupitelstvo obce. Dále stanovují důležitou podmínku, že výběrové řízení na pronájem majetku je platné pouze, když se přihlásí minimálně 2 nabídky. Taktéž definují minimální požadavky na na vypsání výběrových řízení na pronájem či prodej majetku.

Přehled faktur

Informace v podobě přehledu jednotlivých faktur významně zvyšují transparentnost finančních výdajů radnice. Díky nim mohou občané účinně dohlížet na jednotlivé výdaje, posuzovat účelnost a adekvátnost výdajů, případně kontrolovat platby dodavatelům, zda peněžnímu plnění odpovídají původně sjednaným smluvním podmínkám. Tyto výdaje pod kontrolou veřejnosti významně připívají k prevenci korupčnímu jednání nebo podvodům v podobě duplicitní či neoprávněné výplatě peněz.

Ilustrativní tabulka s přehledem faktur

číslo faktury datum vystavil předmět platby částka
1/2006 2.1.2006 Printing s.r.o. tisk vizitek, 2000ks 8 000,00
2/2006 3.1.2006 Printing s.r.o. tisk pozvánek, 500ks 12 000,00
3/2006 5.1.2006 Printing s.r.o. výroba razítek, 110ks 22 000,00

Příklady zveřejňování seznamu přijatých faktur:

Zpřísnění rozpočtových pravidel

Znakem odpovědného a šetrného hospodaření samosprávy jsou závazná pravidla pro tvorbu rozpočtů. Tato pravidla by měla zejména zaručovat dlouhodobou finanční udržitelnost hospodaření a limitovat možnosti svévolných a nezodpovědných zásahů politiků do rozpočtu města. Vhodně nastavené rozpočtové omezení preventivně zužuje disponibilní prostředky ke korupci, např. poskytování půjček za výhodných podmínek, přebírání garancí za rizikové úvěry atp. Jako příklad pro inspiraci uvádíme zpřísnění rozpočtových pravidel slovenského města Trenčín, které platí od roku 2004. Podle zásad nakládání s finančními prostředky:

  • každý rozpočet včetně pozměňovacích návrhů a použití rezervního fondu schvaluje zastupitelstvo formou „všeobecně závazného nařízení“ (vyhláška), což znamená, že k schválení je potřeba 3/5 většina přítomných poslanců. Nařízení si také osvojilo celostátní zákonné dluhové limity a objem dluhových splátek za rok.
  • rezervní fond města se podle nových pravidel smí využít výlučně ve čtyřech deklarovaných oblastech: úhrada schodku hospodaření města, snížení dluhu, odstranění živelných pohrom či na výdaje v zájmu předejití hrozbě výrazných škod na majetku města.

Dokumentace investiční výstavby

Investiční výstavba je svými finančními objemy ojedinělá vůči běžným výdajům a zasluhuje zvláštní pozornost občanů. Jde taktéž o určitou vizitku města nakolik je schopno zvládat realizaci náročných investičních celků (jako výstavba a rekonstrukce budov a infrastruktury). Veřejná dokumentace investičních akcí může sloužit jako prezentace samosprávy a zároveň jako informace pro kontrolu její činnosti. Občané i zastupitelé získají přehled o tom, do čeho a jakým způsobem samospráva právě investuje.

Dokumentace jednotlivých investičních akcí by měla zahrnovat následující informace, ale fantazii se samozřejmě meze nekladou:

  • název akce
  • popis (dokumentace)
  • projektant
  • termín zahájení
  • dodavatelé/zhotovitelé (včetně způsobu výběru)
  • cena
  • plánovaný termín dokončení akce
  • fotodokumentace postupu investiční akce
  • změny v průběhu akce (v náplni, ceně, harmonogramu) včetně zdůvodnění
Příklady veřejných projektových dokumentací

Bernolákovo

Bystřice nad Pernštejnem

Město Nové Sedlo

Uvedené samosprávy různou měrou zveřejňují informace o investiční výstavbě. Většinou si vystačí s fotodokumentací a stručným popiskem prací. Pro veřejnou kontrolu důležité údaje jako cena, harmonogram, projektant atp. však většinou chybí. Nejvíce užitečných informací zveřejňuje Město Nové Sedlo.


osobní nástroje

Wiki bylo realizováno s pomocí grantu Ministerstva vnitra ČR