Transparentní veřejné obchodní společnosti

Obchodní společnosti ve vlastnictví samospráv kupodivu není zvykem pokládat za součást samosprávy. Nejenže se samotné veřejné obchodní společnosti chovají, jako by byly soukromé, ale jsou v tomto „neveřejném“ postoji většinou podporovány politickým vedením samospráv. Přitom rozdíl mezi odborem úřadu, příspěvkovou organizací a akciovou společností ve vlastnictví samosprávy je pouze formální. Městskou hromadnou dopravu by mohl zajišťovat stejně dobře odbor dopravy magistrátu, zatímco investiční odbor či odbor zeleně mohou být transformovány na příspěvkovou organizaci či akciovou společnost. Na podstatě jejich činnosti se ale nic nemění: hospodaří s majetkem samosprávy a rozhodují o veřejných záležitostech. Obchodní společnosti ve vlastnictví samospráv proto musí být transparentní zcela stejným způsobem jako samotný úřad. Problematiku těchto obchodních společností výstižně shrnuje studie Používání obecních obchodních společností v České republice na příkladu krajských měst, Transparency International ČR. Nabízí se několik základních opatření pro zprůhlednění a efektivnější vnější kontrolu hospodaření obecních firem.

Základem pro transparentní fungování obchodních společností ve vlastnictví samospráv je přehledné zveřejnění základních údajů o všech těchto společnostech na webových stránkách samospráv. Samosprávy uvádí většinou přehled těchto společností se základními údaji jako název, kontakt, oblast činnosti atp., tyto informace jsou však mnohdy z hlediska veřejné kontroly nedostatečné:

Základní přehled obchodních společností s majetkovou účastí samosprávy, tedy i minoritní, by měly tvořit alespoň tyto informace:

• základní údaje (název, IČO, adresa a kontakt)
• statutární orgány a ředitel
• jména osob zastupujících samosprávu v orgánech společnosti
• výše majetkového podílu samosprávy v procentuální i absolutní výši
• odkaz na obchodní rejstřík
• přehled všech finančních toků mezi samosprávou a obchodní společností

U společností s majoritním či stoprocentním podílem samosprávy by informace měly být doplněné zejména o:

• výroční zprávy včetně rozpočtu
• zápisy ze zasedání všech orgánů společnosti (u akciových společností tedy představenstva, dozorčí rady a valné hromady)
• zakládací listiny, smlouva o činnosti
• představení managementu společnosti

Z obsazování orgánů obchodních společností ve vlastnictví samospráv se v mnoha případech stává pouhé rozdělování funkcí mezi zastupitele pro získání loajality. Na jedné straně jde často o velmi příjemné finanční přilepšení k práci zastupitele, na druhé straně se ale zároveň uděluje moc působit v rámci dané společnosti, zejména jmenováním zastupitelů do rozhodovacích orgánů (většinou představenstev). Pro řízení obchodních společností samozřejmě nejsou kritéria mandát a loajalita zárukou kvality. Na základě inspirace ze zahraničí proto navrhujeme následující model:

Do řídících orgánů (představenstvo) jmenovat profesionály na základě ojektivního výběrového řízení: zkušené manažery a odborníky na danou problematiku, nikoli zastupitele z titulu jejich mandátu a politické příslušnosti.

Do kontrolních orgánů (dozorčí rada) jmenovat zastupitele včetně zástupců opozice.

Do orgánů obchodních společností jmenuje samospráva nejčastěji zastupitele, případně své úředníky, méně často osoby na samosprávě nezávislé. V každém případě se jedná o práci pro samosprávu, v případě zastupitelů pouze z titulu jejich mandátu a z tohoto hlediska by mělo být samozřejmostí výši odměn za zastupování v orgánech společností zveřejnit.

Zároveň doporučujeme stanovovat výši odměn paušálně usnesením zastupitelstva, neboť v praxi jsou tyto odměny velmi rozdílné, od nuly po statisíce korun ročně, a tato výše neodráží skutečně odvedenou práci.

Za zvážení také stojí mechanismus, kdy odměny nejsou zástupcům samosprávy vypláceny obchodními společnostmi, nýbrž samotnou samosprávou. Tento způsob odměňování vychází ze skutečnosti, že odměny členům orgánů společností jsou často stanovovány podle výše dosaženého zisku společnosti, což může zástupce samosprávy dostávat do střetu zájmů. Veřejným zájmem samosprávy totiž většinou není maximální zisk dané společnosti, alee uspokojování občanských potřeb.

U stanovení odměn je nutné dbát na soulad se zákonem o střetu zájmů, jehož nové znění zakazuje uvolněným zastupitelům pobírání odměn za tuto činnost.

Přístup ke všem informacím o hospodaření společností mají všichni zastupitelé z titulu svého mandátu a tento přístup by měl být písemně stanoveným interním pravidlem každé obchodní společnosti vlastněné samosprávou, případně zahrnut již do zakládacích listin či do smlouvy o činnosti.

Přístup k informacím pro zastupitele je přímý přes vedení společnosti, nikoli zprostředkovaný přes zástupce samosprávy v orgánech společnosti.

V minulých letech se vedly právní spory o tom, zda se zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vztahuje i na veřejné obchodní společnosti. Tento spor byl rozhodnut rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. května 2008, č.j. 8 As 57/2006 – 67, v jehož odůvodnění mimo jiné stojí, že „…jakkoliv je tedy druhý žalovaný formálně osobou soukromého práva, převažují u něj znaky svědčící o jeho veřejné povaze a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím…“. Pojmové znaky veřejné instituce přitom již dříve pro oblast práva na svobodný přístup k informacím vytyčil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 24. ledna 2007, I. ÚS 260/2006, a to kritéria: - způsobu vzniku, - osoby zřizovatele, - subjektu vytvářejícího/obsazujícího jednotlivé orgány instituce, - existence či neexistence veřejnoprávního dohledu, - veřejného či soukromého účelu. je ponecháno na libovůli samospráv, zda otevřou své obchodní společnosti občanům, či nikoli. Postupovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím i v případě, že to není nutné, samozřejmě není nezákonné. Proto doporučujeme samosprávám pro zvýšení transparentnosti hospodaření svých obchodních společností zavést v každé z nich písemné interní pravidlo kladoucí jim za povinnost řídit se tímto zákonem.

Všechna protikorupční opatření, která realizuje úřad samosprávy, by měla být zároveň aplikována i v obchodních společnostech této samosprávy. Protikorupční pravidla by měla platit stejná pro celou samosprávu, tedy i pro příspěvkové organizace a obchodní společnosti, neboť také hospodaří s majetkem samosprávy. Většina opatření v této příručce je aplikovatelná také na obchodní společnosti, respektive do realizace některých je možné zahrnout i obchodní společnosti (elektronická centrální evidence smluv, databáze veřejných zakázek, etický kodex zaměstnance apod.), což i samosprávě usnadní kontrolu nad těmito společnostmi.

Povinnost dodržovat protikorupční opatření má být obsaženo ideálně přímo v zakládacích listinách či stanovách, která podléhají schválení zastupitelstvem.

Dceřiné společnosti obchodních společností vlastněných samosprávou představují velké riziko nehospodárného či nekalého nakládání s majetkem samosprávy. Zaprvé je u nich nejednoznačná možnost přímé kontroly ze strany zastupitelů i úřadu, zadruhé nepodléhá jejich privatizace veřejně projednávanému souhlasu zastupitelstva.

Obcházení zákona při zcizování veřejného majetku přes dceřiné společnosti obchodních společností vlastněných samosprávou doporučujeme předejít zákazem vytváření dceřiných společností. Zákaz je nejlépe včlenit do zakládacích listin obchodních společností.