Žádost zastupitele o informaci

Podle zákona o obcích,má člen zastupitelstva obce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, a též požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů (obdobně je právo na informace upraveno taktéž v zákoně o hl. m. Praze a zákoně o krajích.

Požaduje-li člen zastupitelstva územně samosprávného celku informaci nebo odpověď na základě výkonu svého mandátu může se opřít o výše citovaná ustanovení obecního a krajského zřízení, zatímco jiná osoba by takovou informaci mohla získat jedině na základě žádosti podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a nejspíš by ani požadovanou informaci nezískala s odkazem na nutnost ochrany osobních údajů. Právo člena zastupitelstva územně samosprávného celku na informaci je mnohem širšího rozsahu než obecné ústavně zaručené právo na informace.

Na druhou stranu ovšem v současné době neexistují žádné právní mechanismy, jejichž pomocí by se člen zastupitelstva územně samosprávného celku mohl svého rozsáhlého práva na informace účinně domoci.

Jako jedna z možností se jeví podání žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. s uvedením údaje, že o informaci žádá člen zastupitelstva v souvislosti s výkonem své funkce. Tím by se žadateli měl otevřít přístup k mechanismům ochrany práva na informace podle zákona č. 106/1999 Sb., zejména by měl možnost odvolat se proti rozhodnutí o odmítnutí informace nebo podat stížnost na nečinnost. Získávání informací podle zákona č. 106/1999 Sb. proti vůli povinného subjektu, od kterého je informace požadována, však představuje značně zdlouhavou a namáhavou metodu.

Druhá teoreticky možná, avšak doposud málo vyzkoušená cesta je podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 zákona o obcícha následujících soudního řádu správního. Není zcela jasno, zda povaha tohoto řízení umožňuje domáhat se poskytnutí informace, když soud v tomto řízení zakazuje žalované straně, pokud je žaloba úspěšná, aby pokračovala v porušování žalobcova práva, jestliže toto porušování trvá nebo trvají jeho důsledky nebo hrozí jeho opakování. Je možné doporučit zformulování žalobního petitu tak, aby soud zakázal žalované straně(zpravidla obecnímu úřadu nebo starostovi) pokračovat v porušování práva žalobce na informaci určitého (v žalobním petitu specifikovaného) obsahu. Žaloba podléhá poplatku 1.000,– Kč a je třeba ji podat do dvou měsíců od dne, kdy vypršela lhůta pro poskytnutí informace. Je-li žaloba úspěšná, uloží soud žalované straně povinnost nahradit žalobci náklady řízení. V případě neúspěchu žaloby bude zkonzumován zaplacený soudní poplatek, soud by však neměl v souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu přiznat představitelům obce nebo starostovi nárok na náhradu nákladů řízení. Starostou, je-li v žalobě označen jako žalovaná strana, se zde nemyslí konkrétní osoba starosty, nýbrž starosta jakožto orgán obce.

Příklad:

Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem do práva člena zastupitelstva na informaci